Rebecca Roanhorse

https://rebeccaroanhorse.com/

* 1971, Conway, Arkansas; žije ve státě Nové Mexico (USA)

Vstup na žánrovou scénu

Jedna ze zcela nových autorek, která získala roku 2018 cenu Astounding (Campbell) v kategorii „nejlepší nový autor/autorka“ a v témže roce zazářila s povídkou Welcome to Your Authentic Indian Experience™ (2017). Povídka získala Huga i Nebulu za rok 2018 a byla nominována i na Locus Award for Best Short Story, World Fantasy Award a Theodore Sturgeon Memorial Award.

V důsledku tohoto razantního nástupu na scénu byl její první román napjatě očekáván a po vydání nominován na Huga, Nebulu i World Fantasy Award, ale nakonec získal pouze Locus Award for Best First Novel (2019). Právě tento román připravuje nyní k vydání Gnóm!

Kirkus Reviews popisuje tuto knihu jako „sharp, wonderfully dreamy, action-driven novel“, a právě tak zapůsobila i na českého vydavatele: jako cosi, co je na pomezí snu a má to zvláštní poetiku, a zároveň je to velmi konkrétně vyprávěné, plné akce a občas docela vtipných dialogů.

Osobní život

Narodila se jako dcera profesora ekonomie a učitelky angličtiny. (Byla adoptována bílými rodiči, ale je smíšeného původu, Afroameričanka po otci a indiánka po matce). Vystudovala nejprve Yale a později University of New Mexico School of Law. Stala se právničkou a pracovala v rezervaci Navahů u tamního Nejvyššího soudu (Navajo Supreme Court).

Provdala se za navažského umělce (výrobce tradičních i moderních šperků) a podle údajů na svém oficiálním webu „žije na severu nového Mexika s manželem, dcerou a štěnětem a pije spoustu černé kávy“.

Kontroverze

První román Rebeccy Roanhorse vyvolal do jisté míry kontroverzi, protože byl kritizován některými představiteli Navahů, a to z toho důvodu, že autorka sama z kmene Navahů nepochází (pouze mezi nimi žila a má navažského manžela). Podle protestujících navažských aktivistů podává autorka zkreslený obraz Navahů a někdy se jim dokonce vysmívá. Autorka se samozřejmě brání, že nic takového nebylo jejím záměrem a naopak chtěla Navahy oslavit.

Typická pro celý spor možná bude tato věta z Wikipedie: „Indiánská vědkyně Debbie Reese nejprve Stopu blesku chválila, avšak když se dozvěděla, že Roanhorse není zaregistrována jako členka žádného kmene, změnila názor a kritizovala Roanhorse za to, že se podělila o myšlenky jiné kultury („sharing ideas outside the culture“) a zneužila posvátné příběhy“.

Kromě toho se ozvali ještě členové kmene Ohkay Owingeh, k němuž se hlásí okolo 3000 lidí a podle Roanhorse z něj pocházela její matka, a oznámili, že o žádném prokázaném rodovém spojení autorky s kmenem nevědí. Někteří původní Američané začali dokonce zpochybňovat i to, jestli mezi ně Rebecca Roanhorse vůbec patří, když k tomu nemá oficiální papíry.

Toto vše pochopitelně vyvolalo na druhé straně úvahy o tom, nakolik se kritikům nepozdává afroamerická polovina autorčina genofondu a jestli jde o nesnášenlivost nebo rasismus mezi původními Američany a Afroameričany, atd. atd.